Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Rozšíření, ekologie a příčiny úbytku druhů z čeledi Pyrolaceae
Valeček, Martin ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Figura, Tomáš (oponent)
Čeleď Pyrolaceae (pyroloidy) zahrnuje skupinu stálezelených bylin či polokeřů rostoucí ve světlých jehličnatých, zejména borových lesích severní polokoule. Jejich typickými znaky jsou mykoheterotrofie a mixotrofie. V raných fázích vývoje využívají mykoheterotrofii k zisku potřebných látek, protože semena neobsahují dostatek látek ke klíčení. Dospělé rostliny poté přechází na mixotrofii nebo autotrofii, kromě P. aphylla. Mixotrofie umožňuje pyroloidům kombinovat anorganický zisk uhlíku získaný při fotosyntéze a organický od symbiotické houby. Mixotrofie této čeledi může značně ovlivňovat ostatní druhy rostlin rostoucí v její blízkosti přes myceliální sítě mykorhizních hub a přispívat k ovlivnění struktury společenstva. Všechny pyroloidy se v současnosti řadí mezi ohrožené anebo značně ubývající druhy u nás i ve světě. Tato bakalářská práce formou literární rešerše shrnuje zjištěné znalosti o pyroloidech v oblasti fylogeneze, mykorhizní symbiózy, ekologii, rozšíření a in vitro kultivace. V poslední kapitole se věnuji příčinám úbytku a možnostem ochrany pyroloidů. Klíčová slova: Pyrolaceae, mixotrofie, mykoheterotrofie, ektomykorhiza, Pyrola, Chimaphila umbellata, Moneses, Orthilia
Interakce ektomykorhizy a arbuskulární mykorhizy
Jirková, Kateřina ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulární mykorhiza a ektomykorhiza jsou dva nejčastější typy mykorhizní symbiózy tvořené odlišnými skupinami hub. Tato bakalářská práce se zabývá jejich interakcemi, ke kterým může docházet jednak u duálních hostitelů, což jsou rostliny, které tvoří oba typy mykorhizy současně, a také v rámci lokalit, kde se společně vyskytují hostitelské rostliny obou typů mykorhizy. Arbuskulárně mykorhizní houby a ektomykorhizní houby mohou kompetovat o kolonizaci kořenů duálních hostitelů a také o zdroje živin v půdě. Fyziologické a ekologické rozdíly mezi oběma skupinami hub mohou ovlivnit výsledky jejich kompetice, spolu s celou řadou faktorů, jako je např. půdní vlhkost, obsah živin, znečištění půdního prostředí nebo identita hostitelské rostliny. Interakce arbuskulárně mykorhizních hub a ektomykorhizních hub mohou mít vliv na přežívání a růst duálních hostitelů a také na kompetici mezi různými druhy rostlin.
Vliv duální mykorhizy na příjem těžkých kovů vybranými dřevinami čeledi Salicaceae
Kuchár, Michal ; Mrnka, Libor (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
3.1. Abstrakt Kontaminace půd těžkými kovy představuje značné riziko jak pro zdraví lidí, tak pro samotné životní prostředí. Perspektivní metoda, jak tento problém vyřešit, spočívá v remediaci kontaminovaných půd rychle rostoucími dřevinami na plantážích s krátkým obmytím. Jelikož dřeviny využívány tímto spůsobem (hlavně topoly a vrby) , tvoří symbiózu se dvěma hlavními skupinami mykorrhizních hub, je důležité zkoumat interakce mezi rostlinami, houbami a těžkými kovy, a neomezovat se jenom na interakce rostlin a těžkých kovů. Cílem této práce je přispět k dosud nasbíraným informacím, hledáním vhodných mykorhizních partnerů pro topol a vrbu, tolerantních k zátěži, kterou těžké kovy představují. Toto hledání je založeno na posuzování aktivity klíčového antioxidačního enzymu u vybraných hub, a taky na studiu fyziologické odezvy rostlin k přítomnosti mykorhizního partnera na půdách s vyšším obsahem těžkých kovů. První experiment v podmínkách in vitro byl zaměřen na morfometrické charakteristiky mykorhizních hub, pěstovaných na růstových médiích s přídavkem "koktejlu" těžkých kovů. Na základě výsledků bylo vybráno několik tolerantních izolátů pro pozdější inokulaci rychle rostoucích dřevin, s ohledem na fytoextrakční a fytostabilizační strategii. Druhý experiment analyzoval interakce hub a rostlin (vrb a topolů)...
Diverzita ektomykorhizních hub ve vybraných bučinách Blanského lesa
HEJNA, Ondřej
Tato práce je zaměřena na porozumění, jak se diverzita ektomykorhizních hub v bučinách mění v závislosti na půdním horizontu, lokalitě a roku sběru. Půdní vzorky byly odebírány v průběhu dvou let v měsících září a říjen na třech lokalitách v Blanském lese. Nalezené ektomykorhizní špičky byly určeny na základě morfologických a anatomických znaků. Vybrané morfotypy byly následně identifikovány molekulární analýzou.
Ektomykorhizní systém smrku z přirozené obnovy na různých mikrostanovištích
Lepšová, Anna
Ektomykorhizní systém pětiletých semenáčků smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.)z přirozeného náletu, které vyrostly na různých mikrostanovištích v horském smrkovém lese, je popsán parametry délky a biomasy kořenů a výskytem typů ektomykorhiz.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.